S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.
 

 


»
Co je Aromaterapie – vysvětlení pojmů

ROSTLINNÉ SILICE

Patří mezi látky aromatické. Využívají se ve velké míře v kosmetickém, farmaceutickém, potravinářském průmyslu a dalších oborech. Aromatické látky působí na čichové nebo chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně nebo chuti. Komplexní vjem vyvolaný vonnými a chuťovými látkami se označuje jako AROMA.

Aromatické látky rostlin – silice vyvolávají u živých organismů vedle vjemu vůně a chuti také důležitou biologickou aktivitu. Tato bioaktivita působí na různých orgánových úrovních a vyvolává určité žádoucí účinky podle druhu použité silice. Bioaktivita se však neprojevuje pouze příznivými vlivy, může vyvolávat i účinky nežádoucí. Rostlinné silice, které obsahují tyto látky, se potom nepoužívají vůbec nebo jen omezeně.

Působí-li rostlinné silice svou biologickou aktivitou na živý organismus, pak hovoříme o AROMATERAPII

V aromaterapii pracujeme s aromaterapeutickými preparáty, jejichž základem jsou právě ROSTLINNÉ SILICE jako bioaktivní vonné a chuťové látky. Další důležitou složkou jsou ROSTLINNÉ OLEJE. Jejich bioaktivita je rovněž významná, avšak působí ve srovnání se silicemi na jiné biochemické úrovni.

Rozdíl mezi rostlinnými silicemi a rostlinnými oleji z hlediska chemického je značný. Rostlinné silice jsou látky těkavé, nestálé, bezbarvé či barevné kapaliny rozdílné viskozity. Nejsou mísitelné s vodou. Dobře se rozpouštějí v rostlinných olejích, v medu, v lihu, mléce a smetaně. Obsahují uhlovodíky a kyslíkaté látky, které jsou hlavními nositeli jejich vonných a chuťových vlastností. Rostlinné oleje patří mezi tuky, jsou to směsi lipidů.

Vedle rostlinných silic a rostlinných olejů mohou být součástí aromaterapeutických preparátů další látky, např. rostlinná barviva, lecitin, rostlinné extrakty, včelí vosk, kakaové máslo, vitaminy a další. Používání těchto látek však spadá spíše do oblasti profesionální výroby.

BIOGENEZE SILIC
Rostlinné silice se označují rovněž jako éterické oleje, esenciální oleje nebo aromatické oleje. Jsou produktem sekundárního metabolismu rostlin, během kterého dochází k degradaci látek metabolismu primárního, tedy cukrů, tuků a bílkovin. Látky obsažené v silicích vznikají dvěma biogenetickými pochody. Hlavním je tzv. mevalonátová cesta, kdy se tvoří látky terpenické. Dalším pochodem je tzv. šikimátová cesta, kdy jsou tvořeny např. kumariny, furokumariny a fenolické látky.

Rostlinné silice jsou obsaženy v různých částech rostlin ve zvláštních pletivech. Jsou především v květech, plodech, ale i listech, kůře a kořenech. Nacházejí se v žláznatých chlupech, žláznatých buňkách, papilách, kanálcích, mezibuněčných prostorách atd. jejich význam pro rostlinu je objasněn jen částečně. Zatím se vykládají jako lákadla pro opylující hmyz, jako usměrňovače transpirace. Také plní v rostlině funkci fytoncidů, tedy látek s protipatogenními účinky. Obsah silic v rostlině kolísá nejen v průběhu jejího vývinu (ontogeneze), ale též během 24 hodin, což dokazuje jejich aktivní zapojení do látkové výměny.

ZÍSKÁVÁNÍ SILIC
Silice se získávájí z rostlinných surovin, a to zhruba třemi technologickými postupy.

  1. Destilací suroviny ve svěžím stavu vodní parou. Touto metodou se získává většina silic.
  2. Extrakcí organickými rozpouštědly. Při získávání silice z květů se používá petroléter nebo benzin. Takto získaná silice je označována jako KONKRÉTNÍ neboli KONKRET. „Konkrétní“ silice obsahuje vedle vonných látek ještě látky balastní, zejména vosky. Ty se oddělují jejich rozpuštěním v teplém lihu a vymrazením. Po odstranění balastních látek je silice označována jako ABSOLUTNÍ.
  3. Jinou možností je extrakce z květů do tuku (tzv. ENFLEURÁŽ). Enfleuráž může být provedena za studena bezpachým tukem, nejčastěji vepřovým sádlem nebo za tepla macerací horkým tukem. Enfleuráž se vyplatí jen u vzácných silic, např. u silice z květů jasmínu (Jasminum, Oleaceae) nebo bělokvětu hlíznatého, známého jako tuberóza (Polyantes tuberosa, Agavaceae). Z tuku se po enfleuráži silice extrahuje organickými rozpouštědly. Vysoce kvalitní silice se získávají extrakcí pomocí oxidu uhličitého. CO2 je udržován pod tlakem v kapalém stavu v uzavřeném systému s rostlinnou drogou, ze které se uvolňuje silice.
  4. Lisováním. Uplatňuje se při výrobě silic z kůry citrusových plodů.

KVALITA SILIC
Vedle čistých přírodních silic se vyrábějí rovněž silice syntetické.

Jejich cena je několikanásobně nižší než cena silic přírodních. Jejich bioaktivita je však sporadická nebo žádná.

Odpovídající biologickou aktivitu zaručují pouze 100% přírodní rostlinné silice. Ty se získávají většinou z monokulturně pěstovaných rostlin, méně z rostlin divoce rostoucích. Při nákupu rostlinných silic nám jistě půjde o to, aby zboží bylo co nejkvalitnější.

Prodejce musí být schopen poskytnout následujícíc údaje:

  • Povolení hlavního hygienika ČR k prodeji.
  • Latinský botanický název rostliny, ze které je silice získána.
  • Místo sběru rostliny, ze které je silice získána (např. silice z rozmarýnu, Rosmarinus officinalis – Tunis nebo Španělsko).
  • Způsob pěstování drogy pro výrobu rostlinné silice (rostliny divoce rostoucí, monokulturní zemědělská výroba).
    Na druhovém označení téže rostliny (např. máta kadeřavá, máta peprná) a jejím původu závisí kvalita, vůně a poměrné zastoupení jednotlivých účinných látek silice.

STÁLOST SILIC
Jak bylo již řečeno, jsou rostlinné silice látky těkavé – volně se rozptylující v prostoru.

Podle stálosti (těkavosti) se rozdělují takto:

  1. Těkavost vysoká – silice vyprchá do prostoru do 24 hod. (např. eukalyptus, máta peprná).
  2. Těkavost střední – silice vyprchá do 48 hod. Do této kategorei patří většina silic (např. levandule, fenykl, geránium).
  3. Těkavost nízká – silice vyprchá do jednoho týdne (např. jasmín, tůže, nerol, vetiver).

Těkavost silic hraje roli zejména při výrobě vonných kompozic do aromaterapeutických preparátů a parfémů. Silice s nízkou těkavostí se označují jako fixátory vůně.

VYUŽITÍ SILIC
Rostlinné silice nacházejí uplatnění v přípravě profesionální i domácí kosmetiky, v parfumerii, v masážní praxi, ve fyzioterapii, ve farmacii a dermatologii. Mohou sloužit jako podpůrné prostředky léčby, nebo jako součásti léků.

Užívání silic však podléhá přísným pravidlům. Silice mají velice silnou koncentraci. V jedné kapce silice je obsažena vůně a účinné látky přibližně z 1 kg rostlinné drogy. Proto se musí tyto látky několikanásobně ředit. Vyšší koncentrace v kosmetických preparátech může způsobit vážná poškození kůže a sliznice.

Pokud jsou tyto aromatické rostlinné produkty použity přesně a odborně, představují komplementární synergidy ostatních látek. Těmi mohou být mastné rostlinné oleje a vitaminy.

Práce s rostlinnými silicemi ve výše uvedených oborech má několik výhod:

  1. V případě použití špičkové technologie – čistota silice.
  2. Přesná klasifikace silice.
  3. Minimální množství silice, které aplikujeme do preparátů profesionální nebo domácí kosmetiky.

ZPŮSOBY APLIKACE
Inhalace

Vzhledem k tomu, že silice jsou prchavé látky, dochází, pokud jsou ponechány volně, k jejich rozptylu do okolního prostoru. Po vdechnutí se vjem dostává čichovým nervem do čichového centra v mozku. Z tohoto místa vonná aktivní látka ovlivňuje autonomní nervový systém. Může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit tepla, chladu, osvěžení, uklidnění, povzbuzení, odstranit bolesti hlavy a další.

Inhalace silic je možné využít v psychoterapii při léčbě různých psychosomatických onemocnění. Stejně tak může příjemná vůně přispět k zlepšení atmosféry doma i na pracovišti.

Inhalovat rostlinné silice je možné několika způsoby. Běžně se dnes používají různé inhalátory nebo aromalampy. Použití inhalátoru je přesně stanoveno výrobcem.

Pokud se týká aromalampy, je její podstatnou součástí miska, kterou plníme po okraj vodou.
Optimální objem misky je cca 100 ml a její vzdálenost ode dna aromalampy by měla být nejméně 7 cm tak, aby nedocházelo k příliš rychlému vypaření vody.
Pod miskou zapalujeme speciální svíčku z čistého parafínu. Je zdrojem tepla pro ohřátí misky s vodou a urychluje odpařování rostlinné silice, která se do vody nakape v množství 4 – 8 kapek.
Aromalampy se vyrábějí z keramiky, porcelánu, kovu, skla nebo kombinacemi uvedených materiálů.
Je prokázáno, že k inhalaci rostlinných silic dochází vždy při práci s aromaterapeutickými preparáty. Výrazného účinku je dosaženo například při užití koupelových olejů a saunových směsí. Silici pro inhalování volíme podle vyhovujícího aroma a žádoucího terapeutického účinku.

Rostlinné silice se uplatňují také v parfémových kompozicích jako samostatné přírodní látky, anebo v komplexu s látkami syntetickými.

Perkutánní aplikace – pronikání silic pokožkou

Pokud jsou silice neseny vhodným nosičem, pronikají všemi vrstvami kůže a dostávají se až ke krevním vlásečnicím. Optimálními nosiči jsou rostlinné oleje, které snadno pronikají mezibuněčnými prostorami.

Když nebereme v úvahu užití samotných silic, pak nejjednoduššími aromaterapeutickými preparáty pro vnější použití jsou masážní oleje. O těchto olejích je možno hovořit jako o regeneračně-masážních. Názvem „regenerační“ je zdůrazněn komplexně příznivý vliv na náš organismus. Tyto oleje se využívají zejména při aromaterapeutické masáži, ale nacházejí své uplatnění také při ostatních typech masáží. Vhodná je také lokální aplikace při různých bolestivých stavech svalů a kloubů, při kožních onemocněních, jako podpůrné prostředky léčby a k běžnému dennímu ošetření.

Výhodou masážně-regeneračních olejů je jejich jednoduchá příprava.

Návod k přípravě masážního oleje:

Mezi běžně užívané rostlinné oleje patří olej slunečnicový, olivový, mandlový, sezamový, olej z pecek vinných hroznů a jojobový vosk. Tyto oleje používáme jednotlivě nebo ve směsi, libovolnou kombinací dvou až tří.

Do základního rostlinného oleje nebo jejich směsi přidáme určitý poměr rostlinných silic. Množství silice se pohybuje obvykle v rozmezí 1 – 3%. Lahvičky se silicemi jsou většinou opatřeny kapátkem. Zapamatujeme si, že 30 kapek odpovídá objemovému množství 1 ml. Při přípravě 100 ml základního masážního oleje odpovídá 1% koncentrace přidání 30 kapek, 2% koncentrace 60 kapkám a 3% koncentrace 90 kapkám silice.

Výborným regeneračním olejem určeným k běžnému dennímu ošetření obličeje je základní olej složený z jednoho dílu jojobového vosku a jednoho dílu oleje z vinných hroznů, doplněný např. levandulovou, březulovou, růžovou, jasmínovou, neroliovou nebo santalovou silicí.

Perorální aplikace – vnitřní užívání silic

Vnitřní užívání silic je podobné pití bylinných nálevů a odvarů. Jejich aktivní látky poměrně rychle pronikají do krevního oběhu, a tím se účinek dostaví téměř okamžitě.

Při vnitřním použítí klademe zvláštní důraz především na potenciální toxicitu látek obsaženýczh v některých silicích (např. tujon  v šalvějové silici, myristicin v muškátové silici).

Tomu musíme přizpůsobit dávkování. Zde je třeba upozornit na fakt, že mnohé silice nejsou vůbec vhodné k tomuto typu aplikace. Vnitřní užívání silic je způsob nejméně rozšířený a značně rizikový.

NĚKOLIK RAD PŘI UŽÍVÁNÍ SILIC

  • Prostudujte si důkladně účinky rostlinných silic.
  • Pečlivě si vybírejte kvalitu silic.
    Nelze zde podat přesný návod na její rozpoznání. Kritéria, kterými se můžete řidit při nákupu, jsou uvedena u „Kvality silic“ (latinský název rostliny, region původu a způsob pěstování rostlin).
  • Příliš levné silice nevzbuzují dojem spolehlivosti.
  • Silice, o kterých se od prodejce nedozvíme nic o původu, o dodavateli, u nichž na etiketě chybí datum výroby nebo jejich latinské názvy, jsou s největší pravděpodobností pochybné kvality.
  • Řada prodávaných silic nese označení „Pouze do aromalamp nebo do pot-pouri“ (směsi suchých květů). Ty jsou převážně syntetické nebo ředěné a pro zevní či vnitřní užití nejsou vhodné. Syntetické silice voní podobně jako přírodní, postrádají však příslušnou biologickou aktivitu. Syntetické jsou také tzv. „přírodně-identické“ silice.
  • Vyšší cena silice by teoreticky měla být zárukou kvality, na druhé straně je zbytečné kupovat předražené zboží. Rostliny, ze kterých se silice získávají, se pěstují v řadě zemí celého světa, a dodavatelé je získávají často ze stejných zdrojů.
    Jestliže nám tedy dva obchodníci nabízejí silice ze stejné oblasti a stejné sklizně pátrejme, co je příčinou vyšší ceny. Pokud nedostaneme uspokojivou odpověď, kupme si bez obav tu levnější.
  • Zachovejte kvalitu silice během užívání. Silice jsou vysoce těkavé látky, které rychle vyprchávají. Nenechávejte lahvičky se silicemi dlouho otevřené. Nevystavujte silice teplotním extrémům a výkyvům teplot. Ideální způdob uchování je v chladu, temnu a ve zcela naplněných nádobách bez přístupu vzduchu.
  • Dbejte na správnou koncentraci a ředění. Silice se užívají ve zředěné formě. Vyšší koncentrace v kosmetických přípravních může způsobit vážná poškození kůže a sliznice.
    Pro příklad: do koupele a do sauny se přidává okolo 10 – 20 kapek silice, do 50 ml masážního oleje cca 25 kapek, do aromalampy 4 – 8 kapek silice.
  • Chcete-li použít silice k podpůrné léčbě, nezapomeňte se poradit s lékařem.
  • Přistupujme k darům přírody s úctou. Přírodní látky, a tedy i rostlinné silice, nás od nepaměti provázejí a slouží nám. Jejich vůně zjemňuje citlivost našich smyslů a vylaďuje nás do přirozené a ušlechtilé sounáležitosti s okolním světem. Připomíná nám i to, že štěstí a harmonie našeho žití leží na dosah ruky. Zacházejme s nimi opatrně.

zdroj: http://www.aromaterapie.cz/